Výběr z publikovaných článků, informace a zajímavosti, aktuality ze světa NLP.

Koučování jako klíč k otevření pokladnice

Koučování, coaching, kaučink, koučing – to jsou různá pojmenování pro stejnou věc, pro nástroj, který pomáhá rozvíjet druhé i sami sebe, identifikovat svoje cíle a dosahovat jich. Existuje řada článků, diskusních fór a plno různých názorů na to, co vlastně je nebo není koučování (vybrala jsem si tento název, protože mi nejvíce vyhovuje), jak se liší od terapie, z jakého důvodu preferovat kouče před poradcem, v čem se odlišuje transformační koučování od netransformačního a podobně. Člověk, který toto čte, se musí domnívat, že v Čechách nemůže existovat člověk, který by nevěděl, co je koučování a k čemu je dobré. Ale to je omyl. Tyto články píší a odborné diskuse spolu vedou většinou více či méně profesionální koučové snažící se zaujmout další kouče, seznámit ostatní se svým pohledem a vyzdvihnout svůj přístup. A to je naprosto v pořádku, ale kromě toho je i pár dalších věcí okolo koučování, které stojí za zamyšlení.

Mezi námi je mnoho lidí, kteří vůbec netuší, co je koučování, jak funguje a jak jim může pomoci. Přitom jsou to často právě lidé, kteří by koučování potřebovali. Kdysi se mě jeden účastník výcviku Neuro-lingvistického programování (NLP) zeptal: „Jak je možné, že NLP není více rozšířeno, když má takové možnosti využití a má takové úžasné výsledky? Čím to je?“ Tenkrát jsem mu odpověděla, že je to proto, že NLP ještě není u nás příliš známé a rozšířené tak, jako dříve nebylo ani koučování, které je dnes všeobecně využívané. Po nějaké době jsem se však bohužel přesvědčila, že ani koučování není tak známé jak jsem se domnívala. A to ani mezi osobami, u kterých bych to vzhledem k jejich pozici a zkušenostem očekávala.

Obecně bych lidi, z hlediska povědomí o koučování, rozdělila do čtyř skupin.

První kategorií jsou koučové, tj. osoby, které se koučováním v nějaké formě živí nebo ho mají jako „koníčka“ při svém hlavním zaměstnání. Každopádně jsou to lidé, kteří mohou nějakým způsobem rozvinout a posunout během koučování druhé osoby. Na internetu i ve svém okolí můžeme najít mnoho dobrých koučů majících různou specializaci a přístup. Někteří tito koučové jsou v koučování úspěšní a jiní jsou úspěšní méně. Někteří dokáží svým klientům rychle a účinně pomoci, zatímco jiní přeměňují koučování na dlouhodobý proces setkávání, který se u klienta mění v závislost na koučovi. Nabízí se tedy otázka, co je společné všem úspěšným koučům a co je to „TO“, co dělá jejich koučování efektivním a funkčním? Nejdůležitější je samotné sladění kouče s klientem, vytvoření vztahu důvěry. Tam kde není dobrý vztah, tak ani sebelepší koučovací přístup či technika nezabere. Samotné techniky, které koučové používají, se odvíjejí od typu výcviku, který mají. Čím širší paleta technik, tím flexibilněji může kouč reagovat na klientovu situaci. Já tomu říkám „Batoh“ – čím více technik můj batoh obsahuje, tím více sladěnější s klientem budu a tím efektivněji mu pomohu, protože vyberu tu techniku, která je mu nejbližší a zároveň mu nejúčinněji a nejrychleji pomůže danou situaci vyřešit.

Tím jsme se dostali k tématu technik a jejich významu. Četla jsem článek, ve kterém jeho autor říká: „Samotné techniky, které koučové používají, nemají na výsledek téměř žádný vliv.“. Při přečtení tohoto názoru mě zamrazilo, protože mi ihned vyvstali na mysl články a knížky typu „koučem snadno a rychle“. Tito „rychlo-koučové“, kteří neznají téměř žádné koučovací techniky a používají dokola stejné otevřené otázky, mohou nakonec klienta přivést k názoru, že koučování je vlastně jen dotazování bez jakékoliv struktury a pravidel. Naopak, techniky mají v koučování naprosto zásadní význam. Ať už jste systemický kouč a používáte škálování, zázračnou otázku, redukci komplexity či otázky na výjimky a zdroje nebo jste NLP koučové a používáte bourání negativních kotev, SWISH, New Code či jiné koučovací a změnové techniky nebo jste kouč s jiným typem výcviku a využíváte další možné postupy. Každá technika má svůj záměr a cíl a profesionální koučové s nimi pracují s naprosto jasným záměrem. Dobře provedené techniky urychlují koučovací proces a umožňují klientovi rychle a efektivně dosáhnout jeho cílů.

Druhou kategorií jsou osoby poptávající kouče pro firmy a dávající zadání pro koučování. Bohužel se občas jedná o tytéž osoby, které nejenže nemají potřebné znalosti pro dojednání zakázky, ale ani nevědí, co je koučování a jak probíhá. Řada z nich si přitom ani neuvědomuje, že v případě nesprávně formulovaného zadání dochází ke zkreslení celého výsledku koučování, a tím pádem nedochází ani k dosažení plánovaného cíle a k požadované změně. To znamená, že se koučování tím pádem místo investice stává pro firmu nákladem.

Říkáte si – a jak tomu jako manažer, ředitel či jednatel mohu zabránit? Prvním krokem je nenechat zadávání koučování na HR oddělení, ale věnovat mu svůj čas nebo ho delegovat na opravdu kompetentní osoby. Dalším je zajistit, aby osoby komunikující s kouči měli povědomí o tom, co koučování vlastně je, jak udělat správný předvýběr a tím najít nejvhodnějšího kouče.

Třetí kategorií jsou lidé, kteří se již ocitli v roli koučovaných. Ty můžeme dále rozčlenit do podkategorií: spokojený klient a nespokojený klient. Spokojení klienti bývají ti, kteří absolvovali setkání s koučem a koučování pro ně mělo pozitivní přínos. Nemusí to nutně znamenat, že dosáhli toho, co prvotně očekávali, neboť cíle se během koučování přetvářejí tak, jak se člověk dostává hlouběji ke svým vnitřním touhám a přáním a propojuje se se svým nevědomím.

Nespokojeným se klient může stát z více důvodů. Jedním z nich je, že měl od koučování nereálné představy, např. že pomocí něj změní nějakou jinou osobu nebo nějakou externí událost, na níž nemá přímý vliv. Očekával místo kouče poradce, který mu dá přesný návod, jak danou situaci vyřešit. To mohlo nastat jeho předchozí malou informovaností o koučování, což mohla napravit před koučovací schůzka s koučem nebo rozhovor s objednavatelem (ve firmě). Další variantou je, že klient narazil na “rychlo-kouče” nebo juniorního kouče, který neuměl navázat spolupráci, vést účinně rozhovor nebo neměl k dispozici potřebné techniky a koučování klientovi nepřineslo očekávaný požadovaný výsledek. Výzvou nebo-li česky řešeno „oříškem“ pro dalšího kouče je přesvědčit nespokojeného a koučování nedůvěřujícího klienta o tom, že koučování opravdu „má smysl“ a bude pro něj mít pozitivní přínos. Tento klient přichází na další koučování již s velmi negativními předsudky a má tendence zpochybňovat postupy a možné výsledky.

Čtvrtou kategorií jsou lidé, kteří se s koučováním ještě reálně nepotkali. Mnozí z nich ani netuší, o co se jedná. Většina lidí si intuitivně stanovuje svoje cíle, ale nijak si to nespojuje s koučováním. Přitom cíle jsou naše pokladnice, které obsahují celé množství našich tužeb a přání, jichž chceme dříve či později dosáhnout. Ale občas nám chybí klíč, který by tu pokladnici odemkl a vypustil vše co je v ní na svobodu tak, aby se to co je uvnitř mohlo pro nás zrealizovat a přinést nám to, po čem toužíme. A tím klíčem často bývá právě koučování. Pokud chcete najít klíče vedoucí ke své či klientově pokladnici, tak nejlepší možností je absolvovat některý z výcviků koučování a stát se koučem sebe sama i ostatních.

NLP Premier Practitioner - Modulový výcvik 2018 NLP Individual Practitioner - intenzivní výcvik 2018 Seznámení s NLP zdarma Praha 2018 NLP Premier Practitioner - in english Prague 2018k

BL ModelLumina Learning